Historie panenky, jako obrazu lidské bytosti sahá až k samým počátkům naší civilizace. Její původní význam byl však mysticko-kultovní - sloužila k náboženským obřadům, kde zastupovala roli člověka.

Nejstarší dochovaná panenka, která sloužila jako dětská hračka, pochází z Mezopotámie a byla vyrobená z alabastru.

Ve starověkém Egyptě byla panenka užívána již v době 2000 př. n.l. V době okolo 200 let př. n.l. se objevuje panenka s  pohyblivými končetinami. První panenky se vyráběly z keramiky, kamene anebo dřeva.

V starověkém Řecku a Římě byly panenky z vosku, nebo terakoty.

V dobách raného středověku se objevovaly panenky vyrobené z různých materiálů, jako byla hlína, dřevo, kosti, textil nebo bronz, ovšem i tehdy panenky stále sloužily spíše než na hraní  k různým rituálním účelům. Panenky si hýčkaly hlavně vysoké vrstvy společnosti, ale v pozdním středověku se panenky vrátlily opět do dětské náruče.  Panenky dětem vyráběli hlavně také rodiče - z textilu, vlny, ze dřeva nebo ze slámy.

Kolem roku 1400 se např. v Norimberku věnovala výrobě panenek ze dřeva řada řezbářů (panenky měly kuželovitý tvar a oči a ústa byly malovány). Ale na počátku 15. století se zde začaly vyrábět především panenky z terakoty. Na hlavách měly pečlivě vymodelované účesy podle tehdejší módy.

Barokní panenky se vyráběly ze dřeva anebo z vosku. Měly krásné paruky imitující dobové účesy z koudele, ovčí vlny nebo z pravých vlasů a úchvatné šaty vycházející z této doby.

Na území Čech začala vznikat drobná řemeslná výroba dřevěných kloubových panenek od poloviny 18. století jako alternativa drahým dřevěným nebo již porcelánovým pannám rakouské, německé, francouzské nebo anglické výroby. Byly nejprve opatřeny sádrovou hlavou s malovaným obličejem i vlasy, dřevěným tělem a textilními končetinami, ale postupem časuvznikala propracovaná díla, která  konkurovala i  uznávanějším značkám a řemeslníkům.
Zlatý věk panenek přichází v 19. století, kde díky novým výrobním technologiím vznikají, především v Německu, velké továrny produkující krásné biskvitové panenky.

V roce 1810 se objevila další inovace - hlavičky panenek se začaly vyrábět lisováním z rozemleté papírové hmoty tzv.papírmašé a okolo roku  1850 ve Francii začali vyrábět hlavičky panenek  z biskvitu (neglazovaný porcelán).

V polovině 19.století se začal používat ohebný kloub a panenky začaly pohybovat končetinami. Postupně se objevují nové materiály - porcelán, celuloid a guma a v současné době je nejrozšířenější vinyl.

 

Informace jsem čerpala z Internetu.