„Hledali jsme štěstí a našli jsme sebe.“

John Lennon 


V životě jsem si vystačila spíše sama se sebou, s nejbližšími lidmi okolo sebe a hlavně se svými zálibami. V mládí jsem se sice někdy trápila, že nejsem jako většina mladých někde v partě známých, a že začlenit se do kolektivu mi většinou trvá déle než ostatním. Jednou při sledování nějakého televizního pořadu mimo jiné mluvili  o chlapci, který si ve školce, ač v kolektivu dětí, hrál většinou sám, protože byl prostě samotář. Pomohlo mi to tehdy uvědomit si sama sebe. Uvědomila jsem si, jak ráda jsem sama se sebou a svými koníčky. Hledala jsem štěstí jinde, našla jsem ho v sobě.
 

O nás

Jmenuji se Libuše.

Na jaře roku  2014 jsme se s manželem rozhodli pro bydlení v krásném prostředí Slezských Beskyd. Jsme tak trochu stranou od lidí, ale více spjatí s přírodou.
Tato radikální změna života na sídlišti v paneláku v Karviné, na bydlení v malé chaloupce v kopci s nádherným výhledem na vesničku Nýdek na jedné straně, na kopec - horu Čantoryje na straně druhé a do třetice pohled do zahrady a blízkého lesa, nám přináší každodenní radování se z blízké přírody. Vůně dřeva, zahrada, hojnost rozmanitého ptactva i divoké zvěře (veverky, zajíci, srnky, ježci), to je tady každodenní samozřejmostí. Stěhovali jsme se s jasnou vizí, že život tady nebude tak pohodlný jako bydlení v paneláku. Radost z práce na zahradě, sběr plodů z naší zahrádky nebo z blízkého lesa, příprava dřeva na zimu, krmení ptactva nás s manželem spojuje, a uspokojení, které nám tento styl života přináší někteří podobně založení lidé určitě chápou.

Procházky do okolí, když nám to čas dovolí, milujeme oba, ale nejvíce si je užívá naše jorkšírka Bára.

I deštivé počasí tady musíte milovat. Nejenže nám déšť přináší životadárnou vodu, které je tady v kopcích někdu poskrovnu, ale máte alespoň čas věnovat se svým zálibám a užívat teploučka a praskání dřeva v zapálených krbových kamnech. No řekněte, kdy je ten nejlepší čas k vytváření malých ručních "děl" nebo třeba k hledání inspirace v časopisech nebo na internetu. 

 

Na přiložených fotkách je ten samý kopec v zimě a v létě. Tak na tomto kopečku (ve předu za oním velkým polem) máme chaloupku, ve které teď žijeme. Do lesa jen skok. Ovšem naše malá chaloupka není na fotkách vidět.

Tak tady žijeme.

 

Jsme s manželem oba jasný protipól -  já věčný snílek, optimista a romantik, manžel tvrdý realista, praktický člověk, ale věčně pesimistický. Střety našich povah u nás někdy bývají bouřlivé, na druhou stranu nás spojují společné hodnoty a lásky k určitým věcem. Oba máme rádi staré věci, přírodu a dobré jídlo, ale také klid, před kterým jsme z města utekli.
 

Diskusní téma:

úplně Vám rozumím

Jarka | 13.08.2017

Zdravím Libuško,
moc Vám rozumím,jako bych četla i o nás,jsme s přítelem podobných vlastností a povah a touhy s přáním toho co jste uskutečnili Vy a splnili si svůj sen.Já tedy více,jsem spíše samotářská než on,je to můj sen a přání vlastnit domeček dál od lidí,obklopena přírodou.Pochybuji,že se mi kdy splní.Moc Vám fandím a přeji,ať se Vám v chaloupce dobře,šťastně a co nejdéle žije,ve zdraví a spokojenosti.Jarka ze severu Čech
jarka.bern@seznam.cz

Re: úplně Vám rozumím

Líba | 27.11.2017

Dobrý den, paní Jarko, děkuji za přání a moc se omlouvám, že se ozývám až teď. Dlouho jsem na svých stránkách nebyla.Těch událostí v rodině bylo letos více, proto jsem musela panenky na chvíli pustit z hlavy.
Měla jsem štěstí, že manžel pochází z malé vesnice na Sázavě a proto je mu bydlení na vesnici blízké. Chaloupka jak jí říkáme, je vlastně bývalou chatou, kterou postavil v padesátých letech můj praděda, ale žil tady natrvalo. Řekli jsme si, že když tam dokázali žít dříve, my to v dnešní době dokážeme také. Cesta k nám je trochu obtížnější. Je to v kopci a dojet autem v nepříznivém počasí někdy nejde. Ale nám to nevadí, vždycky si říkáme, že je to pro nás zdravější.
Jediné, čeho lituji, že není dost prostoru, a i ta svízelná cesta mi brání udělat nějaké to muzejíčko, které bych mohla otevřít i pro radost dalších lidiček.
Přeji Vám samá splněná přání a pamatujte, že naděje umírá poslední.
My vždycky říkali, že někdy v důchodu a jsem ráda, že jsme na to nakonec nečekali a ten krok udělali dříve.

Mějte se moc hezky a jsem ráda, že jste mi napsala. Líba

Záznamy: 1 - 2 ze 2

Přidat nový příspěvek

Otázky a odpovědi: O nás

Nebyly nalezeny žádné otázky.

Rok 2014

Koupila jsem si starou panenku -celuloidovou v bílých šatečkách - jen tak pro radost, kochání se její krásou.  Až o trochu později,  ve mně začal uzrávat nápad založit si sbírku starých panenek.